divize "E" 2006/07

Kroměříž

73

Dětmarovice

52

SK Spartak Hulín

51

Napajedla

50

Slavičín

48

Rýmařov

42

Vikt. Otrokovice

40

Orlová

40

Bystřice p.H.

40
10 

Kravaře

38
11 

FC VK+K

38
12 

Frenštát p. R

35
13 

MS Albrechtice

32
14 

Baník Albrechtice

31
15 

Český Těšín

28
16 

Petrovice

20

Rozpis utkání Spartaku - podzim 2018

Archív zpráv zde

náhodné foto



O MSFL píše





Odkazy FAČR


is.fotbal.cz
úřední deska


Muži >> Trenér brankářů: Martin Pařízek ročník 2006/2007

Trenér brankářů: Martin Pařízek

30.10.2006 | 07:31:05 - Do realizačního týmu mužů Spartaku přibyla jedna velice výrazná osobnost. Trenérem brankářů se stal Martin Pařízek, bývalý ligový a mládežnický reprezentační brankář. Do našich řad přišla posila, a tak stojí za to prohodit pár slov.....

Martin Pařízek – nar. 30.12.1974 ve Zlíně. Vystudoval SPŠ strojní, ovládá řečtinu, angličtinu, ruštinu. Jeho zálibami jsou sport, politika, práce, fotbal. Je svobodný, má přítelkyni, se kterou plánují svatbu.
Fotbalová kariéra: do 14 let žákovská mužstva Zlín
14-24 Zbrojovka/Boby Brno
24-28 FC Drnovice
28-31 Řecko, krátké angažmá v Íránu

Na začátek jednoduchá otázka – jak jsi se dostal do Hulína trénovat brankáře?
S Petrem (trenérem mužů pozn.) jsme studovali společně trenérskou „A“ licenci. Padli jsme si do noty, máme podobné myšlení. Petr mne oslovil, jestli bych mu nepomohl. Já rád pracuji s lidmi, kteří mají podobné názory jako já a jsem rád, že můžu pomoci. Vůbec mi nešlo a nejde o peníze. Měl jsem nabídky z 1. ligy od nás i ze Slovenska, ale rozhodl jsem se upřednostnit práci. Ve fotbale se pořád pohybuji a točím, udělal jsem trenérské zkoušky, také jsem delegát pro 1. a 2. ligu. Tuhletu práci chci dělat tak dlouho, jak to půjde, hlavně chci, aby brankáři měli trénink a dále záleží už jenom na nich.

Vraťme se k Tvé kariéře. Na počátku samostatné české ligy jsi byl během angažmá v týmu FK Švarc Benešov inzultován sparťanskými fanoušky (záběry poté vysílala TV Nova v pořadu Penalta jako znělku ankety Citrón kola), vzpomeneš si na to ještě někdy?
Hlavně musím uvést, že jsem tehdy vážil 80 kg, zatímco dneska by se o mne přerazili vejpůl (smích). Byla to nešťastná náhoda, moje nezkušenost. Ten zápas byl velice vyrovnaný, hráli jsme velice dobře, proti nám stála nejsilnější Sparta – v brance Kouba, dále Novotný, Siegl, Votava, Svoboda, Nedvěd. Na zápas přišel plný stadion. Prohráli jsme 1:0, rozhodčí Pavlín Jirků ukončil zápas. Byl jsem smutný, že jsme prohráli, vracel jsem se se sklopenou hlavou k brance, kde jsem měl pití a náhradní rukavice. Najednou jsem dostal ránu a více si nepamatuji. Jestli to bylo pálkou, hlavou, pěstí, to nevím. Pamatuji si pak až, jak jsem se probral v šatně po zápase.

V Hulíně jsi přece už jednou hrál, za Drnovice B (2:2). Vůbec, za svou aktivní hráčskou kariéru jsi prošel mnoha týmy….
Drnovice byly dobrou štací. Dobrou štací ale hlavně bylo Brno, kde jsem prošel mládežnickými kategoriemi. Za Františka Harašty jsme vyhráli 2 dorostenecké tituly. V Brně mi bylo 16, když jsem podepsal smlouvu. Pohybovali jsme se v 2. třetině tabulky, vystřídali se tam trenéři Táborsky, Večeřa, Dobiáš. Nakonec přišel Petr Uličný a ten s sebou přivedl Luboše Přibyla, Jana Marošiho. Po celou dobu v Brně jsem byl 2. gólman, ale nelituji toho, sportovně musím uznat, že jsem nebyl lepší.
Poté se mi líbila nabídka z Drnovic, kde jsem podepsal smlouvu na 4 roky s tím, že Martin Vaniak odejde do zahraničí a já budu jednička. Stejně tak jako v Brně i zde byl můj konkurent hodnocen mezi nejlepší třemi brankáři ligy.

Co angažmá v Řecku a …. Íránu???
Řecko se ozvalo během posledního roku v Drnovicích. Já mám rád teplo, působil jsem v týmu Ionikos. Dostal jsem tam nabídku jít do druhé ligy, tým trénoval Rabušic, spoluhráč z Brna, tým měl ambice na postup do 1. řecké ligy. Pak jsem byl blízko přestupu do polského týmu Lechu Poznaň, kde jsme byli na 90 procent domluveni, díky tomu jsem odmítl třeba i angažmá v 1. lize. V Polsku se to ale zkomplikovalo a ozval se mi manažer z Řecka a nabídl mi Írán – Teherán. Byla to výzva, a tak jsem si řekl, proč ne. V té zemi je vše naopak, pro mne to byla obrovská zkušenost, to se z knížek nedá poznat. Co se týče našich zvyklostí, je třeba se tam od nich oprostit, režim je tam jako u nás za totality, jenom asi 5x tvrdší.
Náš tým sponzorovala největší tamní továrna na baterie Saba Battery. Já osobně jsem zklamán z toho, jak Írán dopadl na MS ve fotbale. Úroveň tamní 1. ligy je veliká. Na přátelský zápas přišlo i 15.000 diváků. Při místním derby i 100.000. Bohužel jsem se zranil a rozhodl jsem se, že s fotbalem skončím.

Tak definitivní rozhodnutí to asi nebylo, vždyť na jaře 2006 jsi stál v brance Kunovic ve II. lize…
Měl jsem více možností, co dělat. Vystudoval jsem trenérskou licenci a šel jsem pracovat do jedné zlínské společnosti, která nyní rekonstruuje hotel, z nějž bude čtyřhvězdičkový. Bylo mi zároveň umožněno působit v Kunovicích, kde jsem 2x týdně trénoval gólmany. Pak mne začali přemlouvat, abych chytal a kývl jsem na to.

Když si to zopakujeme - Benešov, Brno, Drnovice, Kunovice….kluby, které si prošly nebo procházejí krizí….
V Benešově jsem byl na 6 zápasů, v Kunovicích to dopadlo tak, jak to dopadlo, to je starost vedení. Tam to se to dohrálo čestně jen díky výborné práci trenéra Oldřicha Machaly, který dokázal mužstvo získat na svou stranu, protože situace tam byla opravdu krizová. Pro mne to až takové nebylo, jak říkám, mám svou práci, a ta je pro mne na prvním místě, takže jsem se nemusel starat o to, jestli mi peníze přišly nebo ne. Opakuji, výbornou práci odvedl Oldřích Machala.

Když už jsme u toho - co zápas v Kroměříži na jaře?
Na Hanácké Slavii to byl můj poslední zápas. V Kroměříži jsem snad ještě nikdy nechytal, možná přátelák, tak jsem si to tam chtěl zkusit. Druhého gólmana jsem nechal, aby odchytal poslední zápas doma, já si to odbyl tam. Prohráli jsme 1:0, ten gól beru na sebe, protože jsem tam podběhl balón a Farbák už neměl problém.

Pár slov na závěr……
Nejsem zvyklý říkat „smůla“. Každý má šanci se prosadit. Nejhorší jsou alibisti, každý může chtít kratší smlouvu nebo jít pryč. S fotbalem jsem prožil krásné roky, potkal jsem spoustu lidí. Byl to můj koníček, a to není časté, aby lidé měli svůj koníček jako své povolání. Tento můj koníček mne živil. Prošel i mládežnickými reprezentacemi, poznal jsem spoustu měst a mám spoustu zážitků. Teď nastal čas, abych se své zkušenosti snažil předat jiným, a teď už záleží jenom na nich, jestli si z toho něco vezmou.

Díky za rozhovor.


Oznámkujte článek:

výborný - 1     průměr - 2     nic moc - 3

Zpět na úvodní stránku Článek byl zobrazen 5818x, hodnocen 27x, průměrná známka: 1.56

Oficiální stránky SK Spartak Hulín powered & programmed by Admin
Autorem všech příspěvků, není-li uvedeno jinak - Admin. 
Všechna práva vyhrazena, bez souhlasu autora nebo uvedení zdroje nesmí být obsah jinam přejímán, zveřejňován a dále šířen.
(c) Admin 2006-2016